Rezignace D.H. - Ukončení trénování

Dobrý den, Ahoj,

S velkým smutkem Vám musím oznámit, že jsem se rozhodl po neshodách s vedením Fotbalového oddílu Kostelec nad Orlicí ukončit své působení v klubu ve všech funkcích tj. trenér mládeže, trenér mužů aj. Tato myšlenka ve mě byla delší dobu a poslední neshody o řízení klubu jako takového, o chodu mládeže a dalším, jsem se rozhodl, že zde raději ukončím své působení. Vedení FK to oficiálně oznámím zítra, ač je tento postup asi nesprávný, mám potřebu to nejdříve oznámit lidem, kterých si vážím a řídím se city. Jste první, kdo se tuto informaci dozvěděl, proto prosím o zachování tajemství do zítřejšího poledne, kde to oznámím i oficiálně všem ve vedení FK.

Původně jsem se s Vámi všemi chtěl sejít, oznámit vám to osobně, ale tato doba tomu bohužel nenahrává. Já končím v dobrém a nebudu mít nikdy potřebu vyprávět nějaké špatné věci. I když, kdo by se chtěl dívat na kluka se slzami v očích. :-)

Myslím, že jsem zde odvedl kus práce a především se mi podařilo nastartovat děti, uspořádat příměstský tábor a další. Bohužel snahu ke zlepšení a podporu vnitřně necítím. Je mi smutno kvůli dětem.

V životě věřím v jedno: Každý je nahraditelný. A já doufám, že vedení FK najde někoho, kdo bude dávat veškerou energii, čas, chuť a lásku vašim dětem a bude jim nejen trenérem-učitelem, ale dobrým kamarádem a pro vás bude tím správným člověkem, který se Vašim dětem věnuje a Vám dává dobrý informační servis. Věřím v to, protože si to ty děti zaslouží.

Je mi smutno a cloumají se mnou emoce. Vzpomínat na tu dobu budu s láskou. I když mi někdy dávali zabrat, že se můj tep zrychloval natolik, že jsem se bál srdečního kolapsu, tak i přesto převažují vzpomínky a zážitky úsměvné, hezké a jsem na ně i pyšný, jaký pokrok udělali. I když jsem někdy byl přísný, vždy to bylo v dobrém a chtěl jsem z nich dostat maximum.

Je toho ve mě tolik, že bych mohl psát hodiny a hodiny a vy by jste postupně přestávali číst. :-) Chci Vám všem rodičům závěrem poděkovat. Poděkovat za vše, protože bez Vás bych to takto nezvládal. Bylo to s Vámi úžasné a věřím, že i vy, kteří jste tomu cizímu klukovi ze začátku moc nevěřili, budete vzpomínat v dobrém. :-)

Děkuji Vám a rád Vás zase někdy uvidím. A nejen Vás ale i Vaše děti. Přijde mi, jako když opouštím někoho hodně blízkého.

Prosím, všechny děti ode mě pozdravujte a vyřiďte jim, že na ně budu s láskou vzpomínat a že jestli nebudou makat, trénovat, učit se a budou zlobit, tak se na ně budu děsně zlobit.

Přeji Vám hodně zdraví, pevných nervů a úspěchů.

V klubu končí z podobných důvodů i trenérský kolega Martin Jedlička.

Nashledanou, Ahoj,

David.